Motokros v Petrovické kotlině, aneb když fotíte motorsport, občas se stane, že potřebujete změnit vzduch. Vypadnout z vyjetých kolejí, vyzkoušet jiný rytmus a zjistit, jestli vás nová disciplína vůbec osloví. A přesně s touto myšlenkou jsem se v neděli 2. srpna 2026 vydal do Petrovic u Karviné, kde se v ikonické Petrovické kotlině jel další díl mistrovství ČR v motokrosu.
Nebral jsem si žádnou oficiální akreditaci. Žádná vestička navíc, žádný volný pohyb po celé trati s asistencí pořadatelů. Vyrazil jsem čistě jako řadový návštěvník a divák. Má to své obrovské výhody – nejste pod tlakem, že musíte odevzdat kompletní reportáž pro média, můžete si tvořit čistě do vlastního portfolia a fotit přesně to, co vás baví a jak vás to baví.
A výsledek? Upřímně a bez skromnosti musím říct, že spousta fotek z téhle neděle patří k tomu nejsilnějšímu, co mi za poslední dobu pod rukama vzniklo. Motokros mě doslova pohltil.
Motokros v Petrovické kotlině: Místní legenda motokrosu
Pro ty, co Petrovickou kotlinu neznají: bavíme se o jedné z nejtradičnějších a nejlepších motokrosových tratí u nás. Nachází se kousek od polských hranic v Petrovicích u Karviné a má v sobě nepopsatelnou energii.
Trať je zasazena do přírodního terénu, který nabízí neskutečnou variabilitu. Jsou tu rychlé pasáže, extrémně ostré vracáky po dojezdu z kopce, hluboké koleje vypáchané těžkými stroji a hlavně – masivní skoky, na kterých létají motorky metry nad zemí. Nejde jen o obyčejný kousek rozoraného pole; kotlina má přirozený amfiteátrový charakter, díky kterému máte z mnoha míst tratě skvělý přehled o dění.
Proti kompaktním závodům v rodeocrossu, které mají své specifické kouzlo a syrovost, je mistrovský motokros úplně jiný svět. Je to obrovské, profesionální, pekelně rychlé a neskutečně fotogenické. Výkon motorů, smyky, odletující hlušina od zadních kol a neustálý souboj tělo na tělo ve vzduchu i na zemi – to všechno dává fotografovi materiál, ze kterého se tají dech.
Motokros v Petrovické kotlině zpoza pásky: Proč není absence akreditace překážkou
Hodně fotografů si myslí, že bez akreditace a přístupu přímo k trati dobré fotky z motorsportu neuděláte. Petrovice mě přesvědčily o opaku. I z diváckého prostoru je tu obrovské množství míst, odkud se dá tvořit.
Jasně, máte před sebou vymezovací pásky a ploty. Ale víte co? V mnoha pasážích mi ty pásky v záběru vůbec nevadily – ba naopak! Když je správně komponujete do popředí nebo využijete jejich linii pro vedení oka k jezdci, dodají fotce autenticitu. Připomenou divákovi ten pocit, když stojíte pár metrů od trati, do obličeje vám létají kousky hlíny a vy cítíte spálený benzín. Páska na fotce není chyba, je to přiznaná atmosféra diváckého zážitku.
Díky přirozenému převýšení trati navíc můžete pracovat s různými úhly:
- Podhledy u skoků: Stačí jít níže pod skok a jezdce komponovat proti obloze. Vytvoříte tím pocit neskutečné výšky a dynamiky.
- Detailní nadhledy do zatáček: Ze svahu nad zatáčkou zase můžete teleobjektivem krásně vyříznout detail jezdce nakloněného až na zem, kde od jeho zadního kola stříká hlína.
Motokros v Petrovické kotlině a technické okénko: Čím a jak jsem fotil
Motokros je extrémní prověrka autofokusu i vašeho odhadu. Stroje se pohybují ve třech dimenzích – zrychlují na rovině, skáčou nahoru i dolů a prudce mění směr v kolejích. Bez správné techniky a práce s časem závěrky se nehnete.
Použitá fotovýbava
- Canon EOS R7 – rychlé sekvenční snímání a spolehlivý systém ostření na motorky byly v rychlosti motokrossu k nezaplacení.
- Canon RF 100-400mm f/5.6-8 IS USM / Tamron 100-400mm – klíč pro odstup z divácké zóny. Umožňuje detailní výřezy i přes pásku.
- Canon RF-S 18-150mm f/3.5-6.3 IS STM – univerzál pro širší pohledy na trať, atmosféru depa a divácké zázemí.
Jak jsem přistupoval k jednotlivému focení a expozici
- Priorita závěrky a zmrazení pohybu: U skoků a ostrých soubojů jsem šel na velmi krátké časy (1/800s až 1/1250s). Potřebujete perfektně ostrého jezdce, přilbu i každou jednotlivou kapku hlíny, která odlétá od pneumatiky.
- Práce s panningem: V pomalejších, plynulých pasážích nebo při průjezdech zatáčkami jsem naopak čas prodloužil (kolem 1/125s až 1/250s) a sledoval jezdce plynulým pohybem. Pozadí se mázne do rychlých linií, zatímco přilba nebo motorka zůstává ostrá.
- ISO a ostření: ISO jsem si korigoval ručně podle toho, zda jsem fotil na přímém slunci nebo ve stínu pod stromy či pod mrakem. Používal jsem zónový AF, zapnutý na sledování objektu s kontinuálním přeostřováním (Servo AF).
Postproces: Vypíchnout to podstatné, ale už jen hračičkování
Fotkou na trati to ale nekončí, naopak. V editoru (Lightroom) jsem věnoval velkou péči detailům. Motokrosová přilba a brýle jsou okno do duše závodníka – často přes tmavé nebo zrcadlové plexi není vidět obličej, ale když se světlo opře správně, vidíte oči soustředěné na výjezd ze zatáčky.
Pomocí lokálních masek jsem u klíčových fotek jemně prosvětloval oblast kolem očí a přilby, zvýrazňoval texturu odlétávajícího prachu a korigoval kontrast tak, aby motorka z fotky doslova vyskakovala.
Ale i přes tu všechnu modernu. Základem je správně nakomponovaná, pohybem vydřená a nakonec vyfocená fotografie…
Výběrová fotogalerie je zde:
Závěrem
Návštěva Petrovické kotliny pro mě byla obrovským přínosem. Potvrdil jsem si, že nepotřebujete mít vždycky na krku kartičku PRESS, abyste si přinesli špičkové fotky. Stačí přemýšlet nad kompozicí, využít prostředí ve svůj prospěch a nebát se experimentovat.
Motokros mě chytil na první dobrou a v mém portfoliu rozhodně nezůstane jen u téhle jedné neděle. Nižší výběr toho nejlepšího si můžete prohlédnout v galerii níže!
Tak držte přízeň a zdar, SynekOstravski.cz
