Kdo někdy zkoušel fotit manula v ostravské ZOO, ví, že to není jen tak. Tohle chlupaté klubko z Asie je opravdový mistr neviditelnosti – ať už jde o maskování, nebo o jeho neuvěřitelný talent být prostě „zrovna někde jinde“. A fotolovy se změní na čekanou.
Už jsem měl podezření, že je to jen legenda, výplod informační cedulky a pár šťastných fotek na internetu. Začal jsem mu přezdívat „paní Kolombová“ – všichni o něm mluví, ale nikdo ho nikdy neviděl.
Až doteď, kdy fotolov konečně vyšel.
Po téměř dvou měsících opakovaných návštěv, během kterých jsem si připadal spíš jako pozorovatel prázdného výběhu s kameny než jako fotograf, se on konečně objevil. Vyšel z úkrytu, protáhl se, podíval se přímo mým směrem – a zapózoval. V tu chvíli jsem měl co dělat, abych vůbec stihl nastavit foťák. Srdce bušilo, ruce se lehce třásly – taková ta směs radosti a lehké paniky, že o ten moment člověk přijde.
Manul, oficiálně Otocolobus manul, je malá kočkovitá šelma z horských oblastí Střední Asie. Má neuvěřitelně hustou srst, výrazné oči a výraz, který působí permanentně nespokojeně – jako by svět nebyl dost podle jeho představ. Právě proto je tak fotogenický. Jen ho musíte nejdřív najít.
Historie chovu manula v ZOO Ostrava
Zoo Ostrava navíc po deseti letech obnovila chov manulů – Otocolobus manul – přivezla ze Zooparku Chomutov čtyřletou samici a chystá i dovoz samce ve spolupráci s EEP (Evropským ex situ programem). Manuli byli v zoo chováni už v letech 2006 až 2015, ale odchovy nebyly úspěšné a kvůli úhynům mláďat chov tehdy ukončili.
Zvíře obývá upravený výběh po rysu karpatském, blízko pavilonu indických šelem – prostředí je vhodné právě pro chladem i stresem odolné manuly.
Tenhle den mi připomněl, že fotolovy nejsou o počtu snímků, ale o trpělivosti. A o štěstí. A možná i o tom, že když to člověk nevzdá, někdy se zvíře rozhodne, že „dobře, dneska tě pustím blíž.“
Níže najdete několik fotek z tohoto dlouho očekávaného setkání.
Tak držte přízeň a zdar, SynekOstravski.cz.
Nejnovější komentáře