Odstřel dolu Staříč II.: Poslední sbohem, aneb když věž odmítla padnout

Odstřel dolu Staříč II. měl být rychlý proces. 140 kilogramů trhaviny, pár vteřin a prach. Jenže těžní věž dolu Staříč II (severně od obce Staříč) měla jiný plán. Jako by se téhle ocelové dominantě, která desítky let definovala horizont pod Beskydami, k zemi vůbec nechtělo. První detonace zahalila patu věže do dýmu, ale konstrukce zůstala stát. Nakonec ji gravitace a precizní práce střelmistrů přemohly a tenhle „poslední souboj“ byl fascinujícím zážitkem pro každého, kdo u toho s objektivem v ruce stál.

Krátký pohled do historie: Srdce revíru v podhůří

Důl Staříč není jen obyčejnou šachtou. Jeho historie se začala psát v 60. letech 20. století a postupem času se stal jedním z nejmodernějších a nejvýkonnějších dolů v revíru. Lokalita Staříč II byla klíčová pro těžbu kvalitního koksovatelného uhlí.

V dobách největší slávy zde pracovaly tisíce lidí a těžební věže byly symbolem jistoty a práce pro celé Frýdecko-Místecko. Dnes, s útlumem těžby v OKD, se tyto symboly postupně vytrácejí. Odstřel této věže tak nebyl jen technickou demolicí, ale definitivní tečkou za jednou velkou érou našeho regionu.

Technické parametry a historická data: Důl Staříč II.

Aby si čtenář dokázal představit tu ohromnou masu hmoty pod zemí, tady je stručný přehled:

  • Zahájení výstavby: Výstavba závodu Staříč II (v lokalitě Chlebovice) začala v roce 1962. První uhlí se začalo těžit v roce 1971.
  • Hloubka šachty: Těžní jáma č. 4 (ta, jejíž věž padla) dosahovala hloubky přes 1100 metrů. Celkově se v revíru Staříč těžilo v hloubkách přesahujících 1 000 metrů, což z něj dělalo jeden z nejhlubších dolů v ostravsko-karvinském revíru.
  • Důlní pole: Rozloha celého důlního pole Staříč a Paskov byla obrovská – přibližně 40 km. Pro srovnání, je to plocha velikosti jako téměř celé město Frýdek-Místek.
  • Délka chodeb: V rámci celého Dolu Paskov (pod který Staříč II. spadal), je za celou dobu existence vyraženo přes 500 kilometrů důlních chodeb.
  • Vytěžené uhlí: Za celou dobu existence dolu se zde vytěžilo přes 50 milionů tun vysoce kvalitního koksovatelného uhlí. V dobách největšího rozmachu (80. léta) se těžilo přes 1 milion tun ročně.
  • Počet pater: Důl byl rozčleněn do několika pater, přičemž hlavní těžební úrovně se nacházely v hloubce kolem 700 až 900 metrů.

Zajímavost: Metanová šachta

Staříč byl známý jako jeden z nejvíce plynujících dolů v celém revíru. To kladlo extrémní nároky na větrání a bezpečnost. Těžní věže tak nebyly jen pro tahání uhlí, ale sloužily jako klíčové body pro obrovský systém „plic“ celého podzemí.

Vliv na krajinu: Panorama, které osiřelo

Z fotografického hlediska byl Staříč unikátní. Těžní věže v kontrastu s blízkými Beskydami vytvářely syrovou, industriální estetiku, která je pro naše okolí tak typická. Jednalo se o dominantu, která byla vidět na panoramatu Beskyd i z Ostravy. Zmizení věže zásadně mění tvář krajiny mezi Frýdkem-Místkem a Ostravou. Horizont je teď prázdnější, klidnější, ale pro mnohé z nás také trochu cizejší.

Video z odstřelu (YouTube)

Fotogalerie: Odstřel dolu Staříč II.

IMG_5210
previous arrow
next arrow
IMG_5210
IMG_5322
IMG_5335
IMG_5341
IMG_5348
IMG_5358
IMG_5367
IMG_5374
IMG_5379
IMG_5384
IMG_5397
IMG_5415
IMG_5442
IMG_5448
IMG_5496
IMG_5517
previous arrow
next arrow

Technické okénko: Jak jsem to fotil odstřel dolu Staříč II.

Odstřel je pro fotografa stresující záležitostí – mám jen jeden pokus, žádné „opakování“ totiž není možné. Proto je nutné být na místě s velkým předstihem. Zvolit vhodné místo a mít vše připraveno. Stativ, baterie a hlavně SD karta. Tady je seznam techniky, kterou jsem pro zachycení této události použil:

  • Tělo: Canon EOS 750D (pro fotografie), Canon EOS R7 (pro video)
  • Objektivy: Canon EF-S 55-250mm (pro fotografie), Tamron 100-400 (pro video)
  • Nastavení: Pro foto: závěrka 1/1000, clona a ISO automaticky, pro video: závěrka 1/800, 1920×1080 v 50fps (omylem přepnuto ze 4K „jen“ na FHD)
  • Poznámka: oba dva fotoaparáty jsme umístil na stativy, kvůli omezení třesu rukou a stabilizaci scény, pro foto jsem použil dálkovou spoušť. Hlavním stativem je můj karbonový Rollei, a jako druhý jsem zvolil můj stařičký první stativ Hama.

I když se pod mým videem na sociálních sítích rozhořela bouřlivá diskuse, pro mě jako pro fotografa zůstává Staříč II. hlavně symbolem lidského umu a historie, kterou bylo ctí zdokumentovat. Děkuji všem za zhlédnutí a sdílení – je vidět, že osud našich důlních šachet nám pořád není lhostejný.

Tak držte přízeň a zdar, SynekOstravski.cz.